Provlékačka s vláčkem

Venku je zima a hnusně, než děti oblečete, už se jim chce čůrat, než se vyřádí venku, už je tma... Do Vánoc daleko, hračky přinese Ježíšek, děcko znuděné doma, vymýšlí blbosti, nejlepší doba pro vytváření vlastních hraček - pro rodiče na tvorbu nenáročné... Toto je výsledek dnešního dopoledne a asi 10 minut snahy:

Potřeba byl jen karton (víko z krabice od bot, děrovačka a tkanička), námětu se samozřejmě meze nekladou, u nás zvítězil momentálně nejoblíbenější vláček... a doděláváme koleje.

Čtenářský deník vol.5

Jana Uhlířová - Jak mašinka Růžena nezůstala stát na vedlejší koleji

Útlá knížka pro malé děti, která by měla být přestupní stanicí mezi leporelem a klasickou knížkou, co stránka to jeden obrázek s krátkým textem pod. Příběh o mašince skýtá nejmenším dětem i poučení o úklidu. Mě osobně knížka příliš nezaujala, hlavně její výtvarná stránka. Ale náš tříletý se na ni vrhl a museli jsme ji prohlížet stále dokola. Takže tentokrát doporučuje Honzík.

Nakladatelství Baset za 129,-.

Zuzana Pomykalová - Záhada prázdné zvonice

Toto je strašně krásný kousek knížky. Nádherné ilustrace Sylvy Francové, které se prolínají s textem zaujmou dospělé i malé děti. Jde o pátrání malého Matyáše a jeho dědečka po zvonu Kryšpínu, který zmizel z jejich kostelní věže. Detektivní zápletka je zavede až do Hamburku a jeho námořního přístavu plného svérázných námořníků. Je určen spíše starším dětem, tak od 10 let výše (v zápletce je se objevují i postavy z druhé světové války). Doporučuji všemi deseti.

U Albatrosu za 161,- Kč.

Petr Sís - Tibet - Tajemství červené krabičky

Výtvarník Petr Sís má své knihy opravdu vypiplané a stojí za to. Jsou určeny hlavně starším dětem (tak 13+) a dospělým. V této knize sledujeme příběh vypravěčova otce a jeho cesty po Tibetu vnímané dětskými očima. Kniha je doplněná tajemnými ilustracemi, mandalami a mapami. Bohužel jsou jeho knihy téměř všechny vyprodané a nedají se sehnat. Včetně této.

Vlačkodráha na doma

Někdy prostě děcko už nechce ty svoje hračky ani vidět, chodí od ničeho k ničem, malý protiva. Venku prší a tak je čas něco nenáročného vytvořit. Tentokrát dráhu na ty naše milované autíčka a vláčky. K tvorbě posloužil kus kartonu z krabice, tři ruličky od toaleťáku, krabička od čaje a pak už jen nůžky, lepidlo a fixy. Malý pomáhal při tvoření (lepil, maloval tunely) a teď už si jenom hraje a hraje. Toto je opravdu znouzectnost, dráhu jde samozřejmě vytunit ještě třeba domečkem z krabičky od sirek nebo stromky z kartonu, fantazii se meze nekladou.

Slovinsko: Bled a jeho okolí

Nejsem žádný vysokohorský nadšenec, ale ani nenáročný turista, mám ráda zajímavé místa za přiměřenou námahu, nejlépe ještě s odměnou na konci ve formě chaty nebo horské boudy. Slovinsko jsem projela několikrát, a proto hodím několik tipů na zajímavé výlety ve Slovinsku, především ve slovinských Alpách a jeho podhůří.

Všechny tyto výlety lze absolvovat s nosičkou, jsou do 10 km. Ten po březích Bledu je sjízdný i s kočárkem.

Bled a jeho okolí

Většinou přijíždíme do Slovinska přes rakouský Villach a potom tunelem pod pohořím Karavanky. Prvním záchytným bodem může být lázeňské město Bled v jehož okolí se taky nachází pár turistických zajímavostí. Samotné městečko není zase až tak zajímavé, je zde pár malebných uliček, starých hotelů (například i vila diktátora Tita, která je zrenovovaná na hotel) a malebných zákoutí, máte jej však prošlé asi za hodinku a to s i cestou na hrad, samotný hrad jsem bohužel nikdy nenavštívila.

 Určitě se projděte (nebo objeďte na kole)  kolem dokola celé jezero, na jeho březích se nachází pár dobrých míst na koupání, voda je teplá, jedná se o termální jezera, a nabízí se krásné výhledy buď na Karavanky nebo na masiv Julských Alp i s Triglavem (Nejvyšší vrchol). Nejlepší místa na koupání jsou pláže a mola u Golf Clubu (přesně na opačné straně než je centrum města), nebo u penzionu Mlyn nebo také placené přírodní koupaliště přímo pod hradem.

Po cestě si můžete půjčit lodičku a udělat si krátký výlet na ostrov uprostřed jezera, kde se nachází kostel a klášter. Lodičku lze přivázat k volně přístupným molům a případně se tu i okoupat. Lze také využít hromadný výlet na ostrov na větších loďkách i s veslařem.

 Pokud není počasí ke koupání venku, dají se využít i termální lázně. My jsme navštívili welness hotelu Golf s výhledem na celé jezero a pohoří Julských Alp.

Soutěska Vintgar

 V okolí Bledu určitě stojí zato výlet do soutěsky Vintgar. Do vesnice Podhom, která je výchozím bodem k soutěsce, se dá dostat místní dopravou, autem nebo pěšky (je to asi 4 km po asfaltových cestách). My vyrážíme většinou pěšky, abychom si udělali kolečko a nemuseli se vracet k autu. Vstup do soutěsky je zpoplatněn, ale částka byla poměrně adekvátní. Soutěska je hluboká asi 100 m a dlouhá přes 1,5km, vedou jí dřevěné mosty a chodníčky nad průzračně modrou říčkou, která kaskádově padá a meandruje.

Celá soutěska je zakončena asi 20metrovým vodopádem Šum. Abychom se nevraceli tou samou cestou zpátky, lze na konci soutěsky pokračovat dál po značené stezce ke kapli Svaté Kateřiny, je to asi další 2 km. Je zde krásný výhled do kraje, malá restaurace (výborná pizza) a starobylá kaplička s hřbitovem. Odtud je to pěšky další 2 km zpátky po asfaltových cestách přímo do Bledu.

Soutěska Pokljuška

Další soutěska v okolí Bledu je ale jiného rázu, jedná se soutěsku Pokljuška. Zatímco Vintgar je turisticky hojně navštěvovaný a civilizovaný, tato soutěska jako by vypadla z filmů o upírech a vlcích, je liduprázdná a má strašidelnou atmosféru. Soutěska je od Bledu vzdálená asi 7 km, takže je lepší jet přímo na místo autem, dá se udělat i okruh, pokud pojedem autobusem. Cílové místo je obec Krnica, odkud vede polní cesta k parkovišti před soutěskou. Není příliš dobře značená, takže se musíte většinou zeptat místních.

Soutěska je suchá, bez potůčku a jsou zde hlavně zajímavé skalní útvary, skalní okna a jeskyně, které jsou volně přístupné, také pár chodníčků nad úrovní země, celkově je atmosféry většinou doplněna mlhami, které se zde rády drží.
Na konci soutěsky se lze velmi malou a prudkou značenou stezkou dostat nad úroveň soutěsky a dostanete se k hlavní silnice, po které se dojdete zpět do obce Krnica.

Co se týče ubytování, jsou v okolí jezera dva kempy. Kemp přímo u jezera Camping Bled, který ale bývá často plný. Má výhodnější polohu pro výlety do okolí. Před příjezdem do města je ještě jeden kemp a to rozlohově větší Camp Sobec, kde se také nachází krásné přírodní koupaliště. V městě je hodně hotelů různých kategorií a úrovní. Já můžu doporučit Hotel Savica, Penzion Mlyn nebo dražší Hotel Golf.

Čtenářský deník vol.4 - Zase ty leporela...

Kam se ztratila rolnička? - Andrea Popprová

Přiznám se, že toto leporelo mě nezaujalo na první pohled, ale až na ten druhý. Honzík si ho vybral sám a já jsem na jeho kouzlo přišla až později. V klasickém leporelu hledáme s chlapečkem Vojtou a jeho kašpárkem ztracenou rolničku v prostředí, které jsou dětem velice blízké (dětský pokoj, kuchyně, zahrada,...). Co fakt oceňuju na obrázcích je jejich pravdivost - hračky v dětském pokoji máme skoro stejné (včetně nepořádku), v koupelně najdeme v pračce autíčko, autíčko najdeme i v postýlce a tak podobně. Jedná se o prostředí, ve kterých se děti orientují a připadají jim proto přátelská.

U Albatrosu za 89,-.

Nakupujeme! - Libor Páv

Toto leporelo jsem koupila hlavně kvůli tomu, že u nás už dlouhou dobu vede od tohoto autora leporelo Jedeme, jedeme  (http://vyletyprodeti.blogspot.cz/2015/11/ctenarsky-denik-vol2-tentokrat-dopravni.html). Obrázky popisují místa, kde běžně nakupujeme: Vánoční trh, supermarket, pekřaství,..) a jsou opět zaplněné obrázky. Musím přiznat, že zatím neměla takový úspěch jako ta o dopravních prostředcích, ale myslím, že bude mít spíš úspěch u holčiček. Opět je koncipována jako hledací, hledáme rodinku včetně jejich zvířátek.

U Albatrosu za 89,-.

O odvážném autíčku - Jiří Žáček, Jitka Petrová

Poněkud netradiční leporelo, které zaujme hlavně rodiče. Obrázky od Jitky Petrové jsou doplněné kolážemi a fotografiemi. Jsou určené už pro větší děti, ale zaujaly i toho našeho dvouletého. Je to tak trochu jiná koncepce, která teď frčí u menších nakladatelství typu Běžiliška nebo Meander. Jsou doplněné skvělými básničkami Jiřího Žáčka. Jde o příběh autíčka, který se svou rodinou vypraví na dlouhou cestu.



Vydal Albatros, bohužel momentálně nesehnatelné, vyprodané.

Pálavský okruh s nosičkou

Pálava je moje nejoblíbenější místo jižní Moravy a máme ji prolezlou skrz naskrz, tady dávám tip na okruh s nosičkou, s kočárkem se díky skalnatému terénu skoro nikam nedostanete. Jde o okruh trochu náročnější, ale ty panoramata... Celková délka je jen 8 km, ale na trase jsou náročná stoupání na nejvyšší vrchol Pálavy Děvín a k Dívčímu hradu, zřícenině hradu z 13.století.

Výhled z Dívčího hradu:

Auto necháme zaparkované v sedle nad vesnicí Perná (autobusová zastávka Perná rozc.) a vydáme se směr po červené k Dívčím hradům (někdy také nazývané Děvčičky). Ze začátku půjdeme chvíli po silnici, ale pak nás stezka zavede do krásného listnatého lesa a hlavně k záludnému stoupání k Děvínu, kde se otevírají slíbené panorama na velkou část jižní Moravy. Pak už pokračujeme po hřebeni, takže pohodička, směrem k Dívčím hradům. Tato trasa bývá hodně frekventovaná.  Na Dívčím hradu se můžeme opět kochat, tentokrát hlavně výhledem na vodní nádrž Nové Mlýny. Pokud jsme zmoženi, můžeme sejít do Pavlova, občerstvit se ve skvělém hotelu Pavlov (http://www.hotelpavlov.cz/) a do Perné se vrátit autobusem. V Pavlově se taky stavíme na víno do obecní vinotéky, která je většinou otevřená turistům.

Hřebenovka:

Pokud nám zbývá ještě dostatek sil, vydáme se zpět do Perné po modré turistické stezce, která vede po hraně Pálavy ze severní strany. Dostaneme se do malého skalního města, kde najdeme skalní útvary Martinka, Špunt. A potom dále po modré zpátky na parkoviště.
Celý okruh je skvělý hlavně svými výhledy na všechny světové strany a za pěkného počasí dohlédneme až na rakouské Alpy.

Café Fara:

Co se týče jídla (a vína), doporučuji hlavně hotel Pavlov (skvělé jídlo za rozumný peníz, dětský koutek v jídelně) a taky snad Café Fara v Klentnici, která je podle mě trochu přeceňovaná, hlavně poměrem cena versus kvalita jídla. Každopádně, ale příjemnější posezení daleko široko nenajdete.

Turista v Café Fara:

Cyklovýlet bez dětí, ale za to za dobrým jídlem - Valašsko

Protože se čas od času přemůžu a u rodičů sednu na kolo, dávám tip na skvělý cyklovýlet na československém pomezí z výchozí stanicí v Brumově-Bylnici. Jde o cca 50 km okruh, co je ale důležité je, že po cestě potkáte skvělou agrofarmu, kde se dá dobře nakoupit a také krásné kochající výhledy.

Takže vyrážíme z Brumova směrem k přechodu ve svaté Sidonii. Kdo nebyl nikdy v Brumově, ať hópne na brumovský hrad, je přímo nad cestou, prohlídka zabere ani ne 30 minut (nejde o hrad, ale o zříceninu), ale jsou odtud krásné výhledy na celé městečko a rybníky. Takže, kdo byl, jedeme dál... Projedem přes bývalý hraniční přechod a pokračujeme furt stále za nosem do Nemšové. Bohužel je to po docela frekventované silnici, slíbená cyklostezka se prý už řeší (aspoň papírově), tak se jí snad dožijeme. V Nemšové odbočíme doleva na Pruské, tady se provoz už trochu zklidní a můžete si užívat výhledy na vršatecké bradlo a na slovenské dědinky. Za Pruským je potom odbočka na Červený kameň a tady už je provoz skoro nulový a jedeme krásně mezi vysokými kopci Bílých Karpat a už to tu voní lesem a za chvilku vykukne Červený kameň, ta skála, po které se celá dědina jmenuje...

Červený kameň
Zdroj: www.sme.sk

Úplně na konci dědiny je slíbená agrofarma ( http://www.agrofarma.sk/  ), kde mají hned za vchodem podnikovou prodejnu. Mívají otevřeno přes týden, o víkendu bohužel nevím... A co tam nakoupit? Všechno... Já mám od nich ráda veškeré sýry - oštiepky, parenice, bryndzu, výborné je jejich máslo a taky sýr Vršatec (parmezánový typ). Teď jsem vyzkoušela i ricottu a taky výborná. Takže eura a batůžek s sebou...

Nad Nedašovou Lhotou
www.panoramio.com

No, po nákupu nás čeká dlouhé mírné stoupání po téměř nevyužívané cestě směrem k hranicím, tady nás tatínek tahával lyžovat na vlek Kaňúr, ach... nostalgie. Přejedem přechod a opět jsme na české straně a to nad Nedašovou Lhotou, tam si na křížku vytáhněte svačinu (sýry z agrofarmy) a kochejte se, teď už bude jen asi desetikilometrové klesání stále po hlavní cestě, takže to nejhorší už je za Váma.

Tak to je můj oblíbený cyklokruh, na tom našem Valašsku. Mám to tam ráda... Atmosféru této krajiny a její "nekomerčnost".


Tak a tady ještě mapa

Čtenářský deník vol. 3 - Helena Zmatlíková

Helena Zmatlíková patří mezi mé nejoblíbenější ilustrátorky dětských knížek a myslím, že snese srovnání i v celosvětovém měřítku. Každá knížka, která má její ilustrace si získá vaše srdce. Tady je pár našich oblíbených leporel, které vyšly v několika vydání a tak si je pravděpodobně četli jako děti již vaši rodiče a budou si je číst i vaše děti

Vařila myška kašičku
Leporelo menších rozměrů, které obsahuje klasické české lidové říkanky pro nejmenší děti, které znají všichni - Vařila myška kašičku, Paci, paci, pacičky a Povídám, povídám pohádku.  U Albatrosu za 69,- Kč.

Šiju boty do roboty
Klasické leporelo opět s lidovými říkankami a krásnými obrázky. U Albatrosu za 89,- Kč.

Hrajeme si celý den - František Hrubín

Říkanky o dětských hrách od básníka Františka Hrubína, takže např. o bábovkách na písku, vláčku nebo o sněhulácích. Je tu spoustu obrázků, na kterých si děti krásně doplní slovní zásobu. U Albatrosu za 89,- Kč.

Pozor, volám všechny hračky - Milena Lukešová, Eva Veberová

Menší leporelo s říkankami o hračkách pro nejmenší děti, moje oblíbené z dětství. U Albatrosu za 69,- Kč.

Lednický okruh kočárkem

Jakožto náruživá turistka na mateřské dovolené hledám neustále trasy, které aspoň ukojí moji touhu po turistice a zároveň můžeme s sebou vzít kočárek s pískletem. Na podzim jsme zavítali do Lednice, shlédnout nově opravený zámecký areál a taky si zajít do vychvalované restaurace U Tlustých.

Dovnitř zámku bylo škoda v krásném počasí chodit, takže jsme se prošli po barevném zámeckém parku, kde s kočárkem není problém a taky naplánovali cca 6-kilometrový okruh k Janovému hradu a zpátky do Lednice.

Za výchozí bod beru tzv. Maurský dům, je tam přístaviště na lodičky, které Vás v případě lenosti zavezou k Janovému hradu po vodě, bylo to ale za poměrně drahý peníz. V Maurském domě je kavárna, která má setsakramentsky nevyužitý potenciál. Na krásném místě, v krásném prostředí na břehu ramene Dyje, dostanete víno a instantní kafe do umělohmotného pohárku, achjo... Měli aspoň výborný poctivý makový koláček.

Vydali jsme se po zelené značce směrem k Janovému hradu, romantické umělé zřícenině. Ze začátku vede cesta přes park, poté už jsme se dostali do lesa. Cesta ale byla neustále pro kočár bez problémů sjízdná. Potom přes dřevěnou lávku k Janohradu. Bohužel jsme se strefili do sobotního rána, na hradě zrovna probíhal svatební obřad, tak jsme si aspoň dali točenou lemonádu v kiosku za hradem. Taky žádná sláva, ale aspoň si kiosek na nic nehrál. Pívo do kelímku a grilovaná klobása.

Cestu zpátky do Lednice jsme šli po žluté trase po asfaltu dlouhou alejí. Za zmínku stojí obydlený Lovecký zámeček po cestě. Musí to být romantické bydlet na takovém místě.

No a výlet jsme završili ve vyhlášené restauraci U Tlustých. Na jejich vepřové líčka na pivě dlouho nezapomenu, bylo to snad nejlépe upravené vepřové maso, které jsem kdy jedla. U Tlustých bývá narváno, ale určitě stojí za to počkat až se uvolní stůl. A mají úplně nejlepší zahrádku ve městě, s obrovským oploceným dětským hřiště, kde rodiče krásně vidí na děti a v klidu se nají. Absolutně kids friendly restaurace (asi nejvíc, co jsem kdy navštívila), včetně dětského menu (třeba jablíčková přesnídávka s piškotem - vše domácí). Najdete tu taky prodejnu domácích uzenin a sýrů, ochutnali jsme salám a klobásky, vše výborné.

http://restauraceutlustych.cz/

Mapa výletu:

Lamacentrum

V brněnském lomu Hády najdete krásnou ukázku ekocentra uprostřed města. Tato funguje jako lamí farma přístupná veřejnosti.

Nejlépe s k lomu dostanete od zastávky Velká Klajdovka (autobusy mířící směr Ochoz u Brna, Jedovnice) nebo MHD bus č.78. Nad restaurací Velká Klajdovka pak je parkoviště, ze kterého vede cesta přímo do lomu.

Celý lom je protkán spoustou stezek a cestiček, takže si můžete udělat několik koleček, s luxusním výhledem na celé Brno. Pro odvážné zde v létě najdete i nudistické koupaliště v jednom z jezírek v lomu. Celý lomem také vede naučná stezka.

Nejlépe se k Lamacentru dostanete po hlavní asfaltové cestě vedoucí do lomu, potom po pěšině směrem do jedné z jam, kde už najdete zmíněnou farmu. Vše je dobře značeno šipkami po cestě. Přímo do lamacentra se s kočárkem dostává velmi špatně, dá se vyřešit tak, že na posledních cca 50 metrů, kočárek snesete bez dítěte.

Farmu tvoří jen pár malých domečků (stájí) a ohrady s lamami a s ovečkami. Po zaplacení vstupného (30 Kč dospělí, děti zdarma), si celý areál můžete volně procházet (je tu i malé hřiště) a s průvodcem se jít podívat do ohrady za lamami. Lamy si můžete pohladit a nakrmit, děti z toho mají velký zážitek.

Lama centrum funguje o víkendech po celý rok, jen je potřeba si ohlídat přesnou dobu, v zimě je to v neděli od 13 do 15 hodin.

Více o lamacentru a o jeho akcích najdete zde: www.lamacentrum.cz

Pokud sejdete z lamacentru směrem dolů, a půjdete po cestě směrem k Maloměřicím, dostanete se k občerstvovacímu kiosku, který funguje hlavně v létě. Je to tak trochu obskurní záležitost, ale mají tam pískoviště, pár hraček a rodiče se při pití piva můžou kochat výhledem na Brno :)

Postcrossing - zábava pro malé a velké

Podle mě každý rád dostává pohledy a pokud si chcete tuto radost užívat pravidelně, stačí se zapojit do projektu Postcrossing. Projekt funguje po zaregistrování, kde vám systém vylosuje někoho dalšího na celém světe, kterému zašlete pohled. Ve svém profilu uvedete, jaké by jste chtěli pohledy dostávat a většinou je i zasílající plní.

Náš malý miluje třeba vláčky, takže každé ráno letí ke schránce, aby se podíval, jestli tam na něj nečeká nový obrázek. My pak na oplátku zasíláme pohledy, kde plníme přání ostatním. 

Do projektu jsou zapojení lidé s celého světa a tak máme třeba pohledy z Mexika, Singapuru nebo Austrálie.

Pozor, vysoce návykové, ale aspoň Vás to donutí si udělat s dětmi procházku ke schránce a zamávat pohledu na šťastnou cestu ,)

www.postcrossing.com

Čtenářský deník vol.2 - tentokrát dopravní prostředky

Doporučené leporela asi spíše pro chlapečky, kteří milujou všechno co má kolečka. Testováno na dětech :)

Libor Páv - Jedeme, jedeme

Asi nejúspěšnější literatura u našeho mladého vůbec. Bereme sebou na dlouhé cesty do auta. Jde o leporelo klasických rozměrů, na každé dvoustranně jsou pak dopravní prostředky v bohatě ilustrovaném prostředí. V každém obrázku se pak opakují stejné postavičky (rodinka se zvířátky), takže můžeme hledat.

U Albatrosu za 79,- Kč.

Jan Čarek, Zdeněk Miller - O veselé mašince

Od autora krtečka ilustrátora Zdeňka Millera leporelo o vláčcích doplněné krásnými básničkami. Kresby jsou nádherné, doplněné zvířátky, takže nejde jen o vlaky. Na jednom obrázku třeba spinká mašinka a kočičky na peřinách v překladu našeho Honzíka - čiči a šiši šíííí :)

U Albatrosu za 89,-.

Moje první knížka - Doprava

Řada Moje první knížka jsou leporela většího formátu, u nás měla zatím největší úspěch ta o dopravě. Každá dvoustrana je věnována jednomu druhu dopravních prostředků, doplněné popiskami, aby se chytali i méně chápavé maminky a tatínci. U sekce stavebních strojů se mi nápověda docela šikla :)

Nakladatelství Librex, dá se sehnat i za 100,- Kč.